bázeň
[baːzeň]
(2. j. bázně)
podstatné jméno rodu ženského
knižní
(z čeho, z koho; před čím, před kým)
pocit stísněnosti vyvolaný uvědoměním si vlastní nedostatečnosti, slabosti ve vztahu k něčemu nebo někomu neznámému, silnému:
Bouře vzbuzuje bázeň.
V kostele cítí posvátnou bázeň.
Dítě překonalo bázeň z vody.
Svírá ji bázeň z neznámého.
Vždy dokázal bez bázně stát za svou pravdou.
Měla výbušnou povahu a pramalou bázeň před autoritami.
□ bázeň Boží / boží
respekt a hluboká úcta k Bohu
◊ bez bázně a hany knižní, někdy žertovné
statečně, odvážně, beze strachu:
Bojovníci se bez bázně a hany pustili do bitvy.
Malý capart se bez bázně a hany řítil po sjezdovce.
◊ rytíř / hrdina bez bázně a hany knižní, někdy žertovné
statečný, odvážný, ušlechtilý ap. muž:
Některé ženy vidí ve svých mužích rytíře bez bázně a hany a jejich chyby nevnímají.
Ve škole nám příslušníky partyzánského odboje prezentovali jako hrdiny bez bázně a hany.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baːzeň]
(2. j. bázně)
podstatné jméno rodu ženského
knižní
(z čeho, z koho; před čím, před kým)
pocit stísněnosti vyvolaný uvědoměním si vlastní nedostatečnosti, slabosti ve vztahu k něčemu nebo někomu neznámému, silnému:
Bouře vzbuzuje bázeň.
V kostele cítí posvátnou bázeň.
Dítě překonalo bázeň z vody.
Svírá ji bázeň z neznámého.
Vždy dokázal bez bázně stát za svou pravdou.
Měla výbušnou povahu a pramalou bázeň před autoritami.
□ bázeň Boží / boží
respekt a hluboká úcta k Bohu
◊ bez bázně a hany knižní, někdy žertovné
statečně, odvážně, beze strachu:
Bojovníci se bez bázně a hany pustili do bitvy.
Malý capart se bez bázně a hany řítil po sjezdovce.
◊ rytíř / hrdina bez bázně a hany knižní, někdy žertovné
statečný, odvážný, ušlechtilý ap. muž:
Některé ženy vidí ve svých mužích rytíře bez bázně a hany a jejich chyby nevnímají.
Ve škole nám příslušníky partyzánského odboje prezentovali jako hrdiny bez bázně a hany.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)